Vesnice Strádonice leží ve východní části okresu Louny. Její historie
spadá až do dob Keltů, ti totiž měli nedaleko vesnice v místě, kde se dodnes
říká Na valech, hradiště.
První písemná zmínka je až ze 14. století. Přesněji z roku 1374. Tehdy byla
ves majetkem Strahovského kláštera. Další osud Strádonic byl spjat s páteckým
panstvím. Postupně se tu vystřídaly šlechtické rody Lobkowiczů, Sternbergů,
Dietrichsteinů a v roce 1710 panství opět získal klášter premonstrátů v Praze
na Strahově.
V období, kdy panství patřilo Strahovskému klášteru, se nedaleko vesnice začalo
s těžbou uhlí. V srpnu 1873 byl pozván horní rada z Prahy, jehož jméno se nám
nezachovalo. Byl požádán, aby se vyjádřil k možnosti těžby nedaleko Strádonic
v Débeřském údolí. Po prozkoumání pozemku sliboval, že uhlí bude dobré kvality.
A tak se tedy začalo s těžbou. Byly raženy tři štoly, pojmenované po svatém
Josefu, Janu a Václavu. Nejnadějnější se zdála posledně jmenovaná štola sv.
Václav. Proto zde byly raženy tři odbočky, každá dlouhá asi 5 loktů, tedy 295
cm. V každé z nich havíři nalezli uhelnou vrstvu silnou 7-14 palců, tedy 18-36
cm. Vytěžilo se zde na 60 strychů*) uhlí.
Po tomto úspěchu následovala zkouška, která měla dokázat kvalitu uhlí. Dobová
zpráva říká: při zkoušce hořelo sic toto uhlí, ale žáru nevydávalo. Když o tomto
pokusu podával správce páteckého panství Schnirch zprávu na Strahov, napsal:
"...uvařilo se maso vepřové a uzenice dosti brzy".
Podobných zpráv poslal správce do Prahy mnoho a dále řídil těžbu i přes to,
že uhlí nebylo nejlepší kvality. Dokonce byl sestaven pro uhlokopy pracovní
řád. V něm mimo jiné byl ustanoven plat uhlokopů následujícím způsobem: havíř
za 1 strych vydolovaného uhlí dostal 5 krejcarů, štajgr 6 krejcarů. Do té doby
bylo vytěženo 600 kbelíků, což přepočtu na dnešní jednotky znamená 42 120 litrů.
Jeden kbelík se měl prodávat za 9 krejcarů.
Správce si v té době stěžoval na Strahov, že jeho písař se celému podniku pouze
vysmívá, a tak vzniká statku škoda. V další své zprávě píše, že o uhlí se zajímali
někteří kováři a zámečníci z okolí a nabízeli za jeden strych 12 krejcarů. Dále
v dopise navrhl využít uhlí a to tak, že lepším by se vytápěly světnice na páteckém
zámku a horší by se použilo na pálení vápna a cihel.
Zda-li se na návrhy správce přistoupilo, nevím, nedlouho po jeho dopisech se
totiž s těžbou skončilo. K tomuto kroku vedlo několik důvodů. Jedním byla nízká
kvalita uhlí a dalším byly spory o vlastnictví štol. Ty se totiž nacházely na
pozemku, na který si dělal nárok majitel panství na nedaleké Peruci. Strahovský
klášter tedy raději předešel tahanicím a sporům a těžbu zastavil; muselo to
být pravděpodobně v roce 1887.
Jaromír Tlustý [REGIZ 3 / 1996]
*) strych neboli korec = 93.6 litru. Stará obilní míra