Další osobností, spojenou s naším krajem, která patří do rubriky Svět křídel, je plukovník Augustin Charvát. Narodil se 1. července 1893 v Ročově. Vyučil se krejčovství. V sedmnácti letech jej existenční potíže donutily opustit rodný kraj a hledat práci jinde ve světě. Krátký čas pracoval v Podmoklech, později v Berlíně a natrvalo se usadil v Paříži.
Světová válka jej zastihla ve francouzských lázních Dinard, kde se léčil po onemocnění tyfem. Jeho cílem bylo vstoupit do řad cizinecké legie, což se mu po mnoha peripetiích podařilo. Bezvýsledně se pokusil narukovat ve Francii, a tak odcestoval do Anglie. Zde, na francouzském konzulátu, byl odveden jako československý dobrovolník a poslán zpět do Francie.
 |
|
Augustin Charvát v období po první světové válce Sbírka K. Nováka, Most |
Ve Francii byl přidělen k legendární rotě „Nazdar“, která tehdy
patřila k 1. pluku cizinecké legie. Základní výcvik prodělal v Dijonu, odtud
byl poslán na frontu. Nejprve bojoval u Arrasu, později, na podzim 1915, se
zúčastnil bojů v Champagni. Zde byl 28. září 1915 raněn do pravé ruky. Zranění
bylo vážné a lékaři proto rozhodli, že již nemůže dále sloužit v armádě.
Augustin Charvát byl ale jiného názoru. Ještě jako rekonvalescent, v nemocnici
v Lyonu, se přihlásil k výzvě M. R. Štefánika a nastoupil k letectvu.
Na začátku roku 1916 nastoupil do letecké školy v Pau, kde se učil létat na
jednomístných letadlech Blériotech. Pilotní diplom získal 3. července 1916 v
Buc. V lednu následujícího roku byl přidělen k letecké eskadrile F 58, při přeletu
k této jednotce však ve sněhové vánici při pokusu o nouzové přistání svůj letoun
Nieuport rozbil a on sám byl zraněn.
Po osmi dnech, které strávil v nemocnici, mu bylo přidělen nový letoun a s ním
přelétl ke své nové jednotce, ale již 9. března opět havaroval. Augustin Charvát
na tuto událost ve svých pamětech vzpomínal takto: „9. března 1917, během zastřelování
nad nepřátelským územím, jsem byl zblízka zasažen nepřátelskou dělovou střelou,
která poškodila řízení směrového kormidla. Závada byla sice vážná, ale za normálního
letu nehrozila nějaká katastrofa. Jako většina mladých pilotů jsem ale byl neopatrný
a dílo zkázy jsem dokonal při návratu na letiště, kdy jsem se pokusil o akrobacii.
Řízení zcela povolilo a já se zřítil z výšky asi dvě stě metrů. Pádem jsem utrpěl
zlomeniny obou paží a silný otřes mozku.“
Augustin Charvát tentokrát zůstal v nemocnici půl roku. Po uzdravení byl verdikt
lékařů stejný jako po prvním Charvátově válečném zranění, neschopen vojenské
služby. Láska k létání byla ale silnější, a proto se opět dobrovolně vrátil
k letectvu. 6. září 1917 nastoupil ke stíhací eskadrile Spa 315 v Alsasku, kde
bojoval až do příměří.
 |
|
Fotografie pochází ze stejné sbírky,
ale není zde uvedeno, co zachycuje. |
V období první světové války Augustin Charvát dosáhl dvou sestřelů
nepřátelských letadel a útočil na německou vzducholoď Zeppelin. Útok popisoval
následovně: „Zeppelina jsem dohnal a sledoval klidný chod jeho čtyř vrtulí.
Byl jsem asi 300 metrů pod vzducholodí, ale už na hranicích stoupavosti mého
letadla – výš to zkrátka nešlo.
V zápalu boje jsem zapomněl, že zakrátko už budu muset všeho nechat, protože
mi dojde palivo. Němci si mne skoro vůbec nevšímali, a přestože mne měli na
dostřel, nevypálili ani jednu ránu. Když už jsem viděl, že budu muset dolů,
namířil jsem na ně a poslal na rozloučenou své série po patnácti ranách. Odrazily
se od Zeppelina bez jakéhokoliv účinku. Musel jsem tedy dolů.“
Po vzniku Československé republiky zůstal i nadále ve Francii jako instruktor
létání ve francouzském Pau, kam byla vyslána česká letecká skupina.
Do Československa se vrátil 30. června 1919 v hodnosti kapitán-pilot a od 4.
července 1919 do 31. července 1920 byl přidělen k francouzské vojenské letecké
misi v Praze.
 |
|
Augustin Charvát, v kabině svého letounu SPAD, |
Poté byl převelen do pilotní školy v Praze a posléze zastával
funkci velitele pilotní pokračovací školy v Chebu. Později se jako předseda
komise pro přejímání letadel účastnil zalétávání nových a opravených letadel
v Praze. Absolvoval válečnou školu, pracoval ve Vojenském leteckém ústavu studijním
jako velitel pokusné letky a vedl naše výpravy na letecké „meetingy“ v Curychu
v letech 1922 a 1927. Na prvně jmenované soutěži získal třetí místo v náročném
Alpském letu Curych – Thun – Bellizona – Curych.
Augustin Charvát byl všestranným pilotem a uznávaným odborníken na taktiku stíhacích
letadel; to byl také důvod, proč se na nějakou dobu stal učitelem na válečné
škole v Praze.
V roce 1927 se opět vrátil k letadlům a létání. 31. srpna byl převelen k 1.
leteckému pluku T. G. Masaryka. Velel třetí letce, později celému 1. leteckému
pluku.
Jeho celoživotní poslání se mu však stalo osudným. 19. září roku 1931 v mlze
nad Českomoravskou vrchovinou ztratil orientaci a při pokusu nouzově přistát
u obce Těchová u Opatova narazil do příkrého svahu. Utrpěl těžká zranění, kterým
druhý den podlehl.
Jaromír Tlustý [REGIZ 2 / 1998]