V říjnu spatřil světlo světa Biografický slovník okresu Louny autorské dvojice
Z. Patrovské a B. Roedla. Pro SOkA ji vydalo ústecké nakladatelství Albis International.
Obsahuje 347 osobností, které měly (mají) vztah k Lounsku, Žatecku a Podbořansku.
Zařazení do biografie bylo mantinelováno stanovenými pravidly, protože slovník
nesestavoval kolektiv autorů případně spolupracující „redakční rada“ (jak je
obvyklé téměř u všech druhů biografií), ale samotní autoři. Pro ty musel být
výběr osobností poměrně složitou a namáhavou řeholí. Stresující bezesporu byla
i snaha nikoho neopomenout. Snad proto je zařazení do biografie limitováno (poněkud
alibisticky) mimo jiné i datem narození do roku 1925. Z tohoto důvodu zde bohužel
nenajdeme ty, kteří možná nejvíce budou čtenáře zajímat: dr. Josefa Hlaváčka,
Dušana Vosyku, bývalého ředitele GBR Sekeru, Jiřího Jedličku, sochaře Šimůnka
a mnoho dalších, otce spoluautora samotné biografie B. Roedla, významného amerikanistu,
nevyjímaje. Vyřazením starostů ze slovníku „vypadl“ i populární starosta Fousek.
Do
biografie nebyli zařazeni (až na výjimky) ani politici; těch však na úrovni
poslanecké a ministerské zase až tak mnoho z Lounska nebylo. Řada osobností
biografii „unikla“, ačkoli povětšinou (ne vždy) splňují vytvořená kritéria.
Nenajdeme zde známého malíře Vratislava Nechlebu, Josefa Fischera, spisovatele
Josefa Müldnera (autor mj. románu Bloudění mnicha Inocence), uznávaného hudebního
skladatele Františka Chauna, chybí skandální Klepetář, literární a divadelní
kritik Vodák, spisovatel Jan Čarek, Jan Karafiát (autor slavných Broučků, který
působil v Lounech jako farář), spisovatel dívčích románů Vilém Neubauer (román
Sextánka byl zfilmován). Chybí v celostátním měřítku významný sběratel moderního
umění dr. V. Juren (díla Štyrského a Toyen z jeho majetku byla zapůjčena do
monografie těchto dvou výrazných představitelů surrealismu). Heslo Emil Filla
obsahuje monografické práce Čestmíra Berky, samotného Berku však biografie neuvádí.
Bolestně schází knihovník Jaroslav Janík, osobnost, která určovala směr a vývoj
mnoha lounských výtvarníků (viz. K. Linhart, Setkání s Janíkem, in: REGIZ 4/96).
Neuveden je rovněž sochař Antonín Vytvar, autor funerálních plastik na lounských
hřbitovech. Ačkoli zde nalezneme jméno slavného autora dělnické kolonie architekta
Kotěru, autora sochy Jana Husa na náměstí Míru, J. Kvasničku, nikoli. Josefa
Hlaváčka, který díky svým „heligonkám“ proslavil Louny po celém světě, také
nehledejte. Citelně absentují významní sportovci: Klobása, Keberle, Holubec,
Mašek, Kovanda...
Výhrady lze mít i vůči bibliografickým odkazům, které jsou v několika případech
zavádějící (monografii B. Lůžek – malíř a kronikář rozhodně nevydal J. Tlustý,
knihu Svou tvář ti skrýti do vlasů nevydal Ivo Markvart, ale Okresní knihovna
– to za předpokladu, že zkratkou „vyd.“ se myslí vydavatel; pokud je míněn editor,
případně ten, kdo „k vydání připravil“, je tato výtka nepodstatná... pak ovšem
nutno konstatovat, že chybí vysvětlivky použitých zkratek) a diferenčně neuspořádané
– u Dapeciové se uvádí, že překládala básně z francouzštiny, není ale uveden
překlad románu E. Zoly Nana, který pro ni byl nepochybně „životním“ dílem. F.
R. Jirman by jistě postrádal své stěžejní dílo Ježíš Kristus; řada osobností
má jako literární pramen uveden drobný článek nebo připomenutí životního jubilea
na stránkách zaniklého KML, samostatné práce, zveřejněné v REGIZu, z nichž by
se čtenář dozvěděl daleko více, uvedeny až na výjimky nejsou: Kafka (biografie
neobsahuje u tohoto autora dílo...!), Dapeciová, Chadt-Ševětínský, Glaser, Kušta,
Štrombach, Dienzenhofer...
Bibliografické údaje nejsou rovněž příliš systematické: někde je uveden rok
vydání, jinde rok i místo. Výběr z děl určitých osobností bylo podle mého názoru
nutné diferencovat; končí-li jako (nejen) u Emila Juliše „... a mnoho dalších“,
bylo snad vhodné do vyjmenovaných příkladů zahrnout alespoň díla nejcharakterističtější,
nejvýznamnější či zlomová. Šlo-li o osobnosti žijící, nemuseli autoři opisovat
z jiných (již tak dost zmatených) slovníků a soupisů – stačilo se s těmito lidmi
spojit a heslo Emil Juliš (namátkou) nemohlo na několika řádcích obsahovat tolik
nepřesností (správně: 1966-68 redaktor ústeckého Dialogu, 1969 jeho šéfredaktor,
1970 redaktor Dialogu – ovšem mosteckého!; v roce 1966 odmaturoval na SOEŠ v
Teplicích)... Opravit se mohl i úzus data úmrtí A. Breiského (pravděpodobně
o den později – 11. 7. 1910).
Ze svých mnoha dalších – a zcela subjektivních – výhrad uvedu ještě jednu: autoři
podle svých slov nechtěli kategorizovat mezi osobnostmi délkou textu (což prostě
není možné). Snad i to je důvod, proč je u některých osobností „očesán“ biografický
popis až na úroveň únosnosti. Úmysl navíc dostal „na frak“ otištěním různě velkých
fotografií. Ze současné nejznámější „lounské čtyřky“ Z. Sýkora, E. Juliš, Vl.
Mirvald a K. Linhart má celostránkové foto Z. Sýkora, foto na půl strany E.
Juliš, „zbývající“ Vl. Mirvald a K. Linhart „jen“ foto sloupcové. Pokud mi chce
někdo namluvit, že nejde o diferenciaci (snad nechtěnou a autory přehlédnutou),
asi se mu to nepodaří...
Biografický slovník okresu Louny jistě nalezne své čtenáře a místo v poličkách
patřičných institucí. Je však současně pravdou, že toho příliš neřeší; naleznou-li
se nepřesnosti u několika hesel, je nutno – bohužel – předpokládat nepřesnost
hesel dalších. Proto jej nemohu brát jako příručku, ze které bych bez obav citoval.
Nezbývá než se těšit, že v budoucnu dojde k opravenému, ale především značně
doplněnému vydání. Rozsahu bych se nebál, troufám si odhadnout, že i při zařazení
současných osobností by biografie nečítala mnoho přes 400 jmen. Ve své touze
(neuskutečnitelné a jistě zhovadilé) po perfekcionismu, dovolil bych si navrhnout,
aby jeden řádek hesla obsahoval číslo, jméno a profesi, druhý pak datum narození
a (případného) úmrtí (i to však bývá většinou již součástí popisu). Pokud bude
šifra zpracovatele na konci hesla a ne na dalším řádku, ušetří se téměř polovina
rozsahu průměrného hesla; také odpadnou problémy se zarovnáním spodních okrajů
stran. Opravené, doplněné a rozšířené vydání by pak díky minimálním úpravám
mělo stejný nebo jen o málo větší rozsah než nyní... Ale to již mluvím do něčeho,
do čeho mi nic není...
P. R. Vejrážka