KULTURNĚ HISTORICKÁ REVUE LOUNSKÉHO REGIONU
K R O N I K A 1997 / archiv
vše na e-mail: regiz@vejr.cz nebo použijte tento formulář
Mapování kulturních akcí v Lounech, okolí Loun nebo s Louny souvisejícími počalo v rubrice KRONIKA vycházet v REGIZu od č. 3/1997
|
KRONIKA 1997
|
|||
– Dne 10. 3. byla v Památníku národního písemnictví v pražském Strahovském klášteře zahájena výstava české experimentální poezie 60. let nazvaná Báseň – obraz – gesto – zvuk, která poprvé shrnula v reprezentativním průřezu experimentální proud poezie, lettristická výtvarná díla a projevy na rozhraní literatury, hudby a výtvarného umění. Ve strahovské expozici samozřejmě nechybí básník Emil Juliš, zastoupený vizuálními texty ze sbírky Pohledná poezie i samostatnými díly. Malíř Vladislav Mirvald vystavuje lettristické tušové kresby z první poloviny 60. let i fotogram z počátku následujícího desetiletí, který kombinuje Julišův básnický text se snímkem ornamentální výzdoby. Na vernisáži, na níž byli kromě takřka všech vystavujících umělců přítomni mnozí další významní výtvarníci, kritici a spisovatelé (mj. exministr Pavel Tigrid, malíř Václav Boštík nebo šéfredaktor Literárních novin Vladimír Karfík), pronesl úvodní slovo rektor VŠUP prof. Josef Hlaváček. Básně Jiřího Koláře, Ladislava Nováka, Emila Juliše, Josefa Hiršala, Bohumily Grögerové, Vladimíra Burdy a Ladislava Nebeského zazněly v podání recitátora Miroslava Kováříka a závěrem někteří autoři seznámili návštěvníky vernisáže se svým názorem na povahu básnického experimentu v české literatuře 60. let a na jeho zvláštnosti v rámci světového hnutí tzv. umělé – konkrétní, evidentní permutační a vizuální poezie. Zbyněk Sedláček
– Až do konce letošního roku potrvá výstava Mezi tradicí
a experimentem – Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění 1939–1989,
zahájená v Muzeu umění v Olomouci 27. února. Rozsáhlou expozici, která
soustřeďuje díla téměř dvou set umělců žijících v Čechách i v zahraničí, připravili
Pavel Zatloukal a Ladislav Daněk v úzké spolupráci s kurátorem Domu umění
města Brna Jiřím Valochem. Výtvarníci spjatí s Lounskem jsou v Olomouci zastoupeni
široce a reprezentativně. V oddílu věnovaném konstruktivním tendencím samozřejmě
nechybějí tušové kresby Vladislava Mirvalda a grafika se čtvercovou
strukturou od Zdeňka Sýkory ze 60. let, vytvářející spolu s akustickou
kresbou Milana Grygara pohledovou dominantu při vstupu do výstavního
sálu. Při výběru umělců neopomenuli autoři koncepce ani sochaře Jana Křížka,
rodáka z Dobroměřic (1919–1985), žijícího od roku 1947 ve Francii, zastoupeného
zde výraznou gestickou kresbou z roku 1957. Ve skupině konceptuálně orientovaných
děl je vystaven také pozoruhodný kresebný celek Soustředné kruhy, který
vytvořil v letech 1983–1986 tragicky zesnulý historik umění z Galerie Benedikta
Rejta Vítek Čapek (1954–1988). Jeho nenápadné, introvertní dílo, souborně
zveřejněné zatím pouze v Brně, by si zasloužilo připomínku také v Lounech...
Z. Sedláček
– Dne 3. března byla v Malé výstavní síni hematologického
oddělení lounské polikliniky otevřena výstava Martina Koláře (nar.
1969 v Ústí n. Labem, absolvoval katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty
UJEP), jehož samostatná expozice v ústeckém Městském muzeu v roce 1995 vyvolala
výhrady pracovníků muzea a následně vzrušené diskuse v regionálním tisku.
Improvizovaná výstavní síň vznikla v čekárně transfúzní stanice v létě loňského
roku. Podnět k pořádání komorních výstav vzešel od primářky hematologie MUDr.
Strašíkové a patronát nad neobvyklým prostorem, kde se dárci krve a pacienti
setkávají se současným uměním, ochotně převzal básník Emil Juliš. Původní
záměr poskytnout sál k občasným výstavám lounských výtvarníků postupně přerostl
v pevný program s podstatně širším záběrem. Jako první zde představil své
krajinomalby Zdeněk Ladra, potom následovaly objekty a kresby Jiřího Kubového
z let 1993 až 1996. Martin Kolář vystavil své práce na papíru a 16 obrazů,
vytvořených během loňského a letošního roku jemnou tužkovou podkresbou a malbou
čajem. Kolářovy meditativní geometrizující struktury a nejednoznačné přírodní
tvary souvisejí s obnoveným zájmem části mladé umělecké generace o abstraktní
tvorbu a zároveň navazují na velké vzory spirituálně orientované malby a grafiky.
Celá kolekce má v Lounech svou výstavní premiéru. Zbyněk Sedláček
– Počátkem března, 10. 3., byla v Okresním muzeu v Lounech se konala vernisáž výstavy Petra Kryštůvka (nar. 1958 v Lounech, od r. 1987 působí v Praze). Výstavu uvedl fotograf Miroslav Kukla a herec Jiří Žák. Obrazy převážně větších rozměrů a jasných barev očividně zaujaly početné návštěvníky vernisáže. K dispozici byl barevný katalog, určený původně pro výstavu na hradě Rožmberku v roce 1996.
– Ve čtvrtek 27. března se ve vinárně U Daliborky rozloučila s okruhem nejbližších spolupracovníků a přátel „dáma v klobouku“ dr. Marie Imbrová, pracovnice Okresního muzea v Lounech a kmenová autorka historických a kulturních článků v REGIZu. Naši čtenáři tak ztrácejí agilní dopisovatelku z Loun, zároveň však získávají pilnou dopisovatelku z Prahy. Paní Imbrová totiž přislíbila nadále spolupracovat s naší redakcí...
– Dne 29. března oslavil lounský rocker Vladimír Drápal alias Lábus v restauraci Zastávka svá Kristova léta pod oficiálním názvem 33. Lábus Birthday za účasti sedmičky kapel různého zaměření a žánrového rozptylu. Od jednoduchého – téměř tancovačkového – bigbeatu +Naši až po těžce stravitelný skorofreejazz Elektrická svině, která zahrála Lábusovi i speciální hymnu, zvláště pro něj připravenou. Vedle této dvojice návštěvníci veřejné oslavy viděli pokračovatele Hudby Praha Divoký srdce, experimentální, zvukově velmi současný projev Indian Tat, poněkud schizofrenní projekt Eman E. T. (s opravdu otevřenými texty), noiseový klubový rock Pirátů 44 a houslovou grundli Pod Černý vrch, jejíž program o Měchožilu Zhoubném jsme mohli slyšet za poslední rok už po třetí. Při této, vskutku zvukově originální kapele, se nad časným ránem posluchači jistě nenudili. Během večera bylo pokřtěno i nové číslo časopisu Mašurkovské podzemné. Pavel Straka
– V pátek 4. dubna odpoledne se členové lounského Kiwanis klubu a jejich vzácní hosté (blíže viz str. 13) setkali se zástupci NsP u instalované balneologické vany, zakoupené z prostředků Kiwanis Clubu Barendrecht. JH
– Ve čtvrtek 10. 4. vystoupil v Barokním špitálu mladý izraelský instrumentalista a dirigent Shalev Ad- El s cembalovým recitálem, postaveným na interpretaci pětice toccat J. S. Bacha (včetně dvou drobných přídavků od téhož autora). Nástroj, na nějž se toho večera hrálo, byl kopií vlámského originálu ze 17. století (včetně pastorálních scén, vyobrazených na vnitřní straně ozvučné desky) a zapůjčil ho František Vyhnálek z Hovoršovic u Prahy. Koncert byl vcelku povedený (i když malinko upjatý v kontrastu ke hravé hudbě...), pravda i mírně limitovaný zvukovými možnostmi nástroje. P. Straka
– V pátek 25. 4. se v Městské knihovně konalo slavnostní zahájení výstavy Jižní Afrika v Lounech, k němuž početné diváky pozval starosta města Loun ing. Emil Volkmann a Jeho Excelence advokát Thomas Langely, velvyslanec Jihoafrické republiky. Po úvodním proslovu si návštěvníci prohlédli výstavu a odebrali se do blízkého Safari baru, kde pro ně bylo připraveno pohoštění ve formě rautu. Výstava představila Jižní Afriku jako překrásnou zemi, která bojuje o přízeň turistů a úspěšně bourá představy o setrvalé válečné střelbě, jak ji český národ může vnímat díky televiznímu zpravodajství. Neradi vstupujeme do konfliktu s regionálním tiskem, nicméně neodpustíme si podotknout, že titulky typu Jihoafričan otevíral výstavu a pořádal raut nebo Velvyslancovi se v Lounech líbilo si zaslouží zamyšlení nad etikou novinářské práce.
– V pátek 16. 5. se prvním koncertem po nekonečných dvou letech pauzy v lounském kostele Československé církve husitské na pódia navrátil – doufejme, že již natrvalo – pěvecký sbor (respektive zatím jeho dívčí komorní část) KVÍTEK pod vedením sbormistra Vladimíra Petržílky. Předtím vystoupili instrumentalisté a vokalistka ze ZUŠ Nové Strašecí s klasickým prověřeným repertoárem (Mozart, Händel) s poněkud mile amatérizujícím zaujetím (i výpadky). Dále sólově vystoupila členka Kvítku Alena Hrbáčková za doprovodu varhaníka Vladímíra Jelínka s vesměs barokními skladbami (Bach...) a konečně dlouho očekávaný Kvítek. Excelentní výkon, plný dynamiky a výrazu v podání dvou lidových miniatur a předbarokní vokální tvorby, je dostatečným příslibem v nově započaté kariéře tohoto sboru. P. Straka
– Jako netradiční reklamu na výrobky Pivovaru Louny lze chápat pražské prvomájové vystoupení předsedy českých „socdemáků“ Miloše Zemana. Zeman nejdříve před zhruba třístovkou posluchačů obvinil ODS z toho, že její voliči se rekrutují z řad prostitutek, podvodných bankéřů, státních úředníků a naivních babiček. Poté asi hodinu odpovídal na naivní dotazy babiček (a dědečků). „Já si teď jdu dát támhle pivo,“ kývl v závěru svého duchaplného proslovu ke stánku s lounským pivem a vyzval diskutéry, aby ho u lounského ležáku navštívili. Ležáka pak Miloš Zeman vypil na stojáka. K. Vrána
– Dne 17. května byla ve výstavních prostorách Okresního muzea v Lounech otevřena stálá expozice s názvem Krajina v srdci Evropy. Jde o první stálou přírodovědeckou výstavu od roku 1889. Otevření výstavy bylo v podstatě šťastným porodem pro kurátora muzea Antonína Hluštíka (na snímku vlevo) a obdobně radostným okamžikem pro ředitele muzea B. Štaubera (snímek na opačné straně). „Chceme-li cokoli ze zbývajících půvabů, jedinečnosti a přirozenosti krajiny v srdci Evropy zachovat, musíme, jako kdekoli jinde na této planetě, hledat poučení v krajině samotné“, říká se v průvodním slovu na pozvánce k výstavě...
– Dne 7. 5. byla otevřena na zámku v Klášterci nad Ohří ve velkém renesančním sále III. výstava minerálů a drahých kamenů ze severozápadních Čech a v malém renesančním sále pak výstava nerostů ze Severočeské hnědouhelné pánve. Byla zde pokřtěna kniha autorů Vl. Boušky a Zd. Dvořáka Nerosty Severočeské hnědouhelné pánve. Druhý jmenovaný (na snímku vlevo) byl zároveň jedním z hlavních organizátorů této již tradiční výstavy. Výstavy se rovněž zúčastnil prezentací své sbírky jaspisů a ametystů z lokality Ciboušov MUDr. Bořek Zasadil. Lokalita Ciboušov je známa tím, že z ní pocházejí obklady stěn drahými kameny v mariánské kapli na hradě Karlštejnu a svatováclavské kapli chrámu sv. Víta v Praze. Pro zajímavost: Bořek Zasadil v tomto roce upustil od vystavování unikátní sbírky araukaritů (zkamenělin stromů a dřev), jelikož připravuje trvalou expozici v Lounech. Kde? Nechte se překvapit... ZB
– Duben v RC (podivuhodný) Mandarin vypadal takto: 4. 4. slavil klub první výročí svého trvání. Vystoupil zde český, dosti příšerný neohardrock Prezideath a dvě o málo lepší německé punkové Swarze Witwen a Swifty Morgan. O týden později, 11. 4., se předvedla osvědčená tancovačková Garage s Tony Ducháčkem, která však hrála příliš „nuceně“, profesorsky a chyběla jí jiskra. Tu naopak nepostrádali 18. 4. labskoústečtí Bez peří, pohybující se v oblastech temného rocku, ani spoluvystupující Houpací koně, pokračujícím v linii nezávislých amerických skupin 80. let. Den poté byl ve znamení amatérismu. Dvě chomutovské kapely (Medvídek Hů a Upside Down) a dvě lounské (Sinn Fein a M. N. P.) toho moc nepředvedly. Tradiční rocková klišé (poněkud stravitelná u Sin Fein, kteří se již zbavili trémy) a absolutní diletantismus (s výjimkou bubeníka) u punkových M. N. P., snad obhájitelný za bolševika někde ve sklepě... Pavel Straka
– Ve čtvrtek 15. 5. vystoupil v Barokním špitále soubor Ritornello (M. Pospíšilová, M. Koudelová, T. Najbrt a vedoucí M. Pospíšil), specializující se na interpretaci raně barokní hudby. Na programu byl kompletní cyklus slavného českého skladatele a básníka Adama Michny z Otradovic Loutna česká, doplněný stručným muzikologickým komentářem a výkladem symbolických názvů skladeb. S chutí zahraná tvorba (nástrojové obsazení: loutna, theorba, barokní kytara, housle, cink, zobcová flétna, fistule, varhanní positiv a bicí) dala zapomenout na občasné kiksy a příliš časté ladění dobových strunných nástrojů, které je bohužel nutnou daní při všech autentických produkcích. P. Straka
– Nakladatelství a vydavatelství FABIO se stalo distributorem Ottova slovníku naučného na CD–ROM. Na jediném kompaktním disku je uloženo informační bohatství velké „ottovské“ řady 28 knih jedinečné Encyklopedie všeobecných vědomostí, včetně ilustrací. Tento odstavec není reklamou, ale malým zamyšlením. Nabídka byla totiž zaslána na téměř 80 škol lounského regionu. O situaci ve školství vypovídá fakt, že ze všech škol si k datu uzávěrky tohoto čísla objednala tuto nepřebernou informační banku pouze jediná: Zvláštní škola v Lounech. No komment a současně Never more!
– V časovém období 2. 5. – 23. 5. proběhlo v RK (podivuhodný) Mandarin opět několik koncertů různé kvalitativní úrovně. Zřejmě nejslabší bylo vystoupení zcela neobjevné anglické punkové kapely Truth Decay i jejího litvínovského supportu No Feeling (23. 5.). Rovněž punkoví E!E (9. 5) byli již o poznání zajímavější. Crazytvrděbigbeatoví Tata Bojs (2. 5.) ukázali, že jsou dnes již dostatečně vyzrálí a materiál z připravovaného CD určitě hned po vydání nezapadne. O hudebně příbuzné lounské předkapele Epifanii se bohužel nedá říci totéž; přes zdravé začátečnické amatérství nepředvedli ani jednu slibnou skladbu. Medvěd 009 (16. 5.) dal naději, že je zaděláno na novou Hudbu Praha nebo Garáž, téměř všechny jejich písničky by mohly být slušnými hity. A Sluníčko (tentýž den) přes odchod zpěvačky a jednoho z kytaristů dokazuje svým punkově artrockovým živočišným rockem, že koncertně na něj má málokdo. Třebaže jejich muzika nic kompozičně (dosud) neslyšeného nepřináší. Pavel Straka
Koncem května, 27. 5., se v rámci programu Klubu přátel hudby v Domě kultury konal koncert Barock Jazz Quintetu (nikoli tedy Barokního jazzu, jak jste se mohli dočíst v jistém lounském plátku). Od úvodní transformace Bachova preludia C dur až po moravsky folklorně laděné kousky šéfa kapely Jiřího Hlaváče Largo a Slavnosti sněženek (s jeho fascinujícími klarinetovými sóly) bylo jasné, že muzikanti této skupiny jsou výraznými jazzovými osobnostmi (basa Fr. Uhlíř, klavír Ed. Spáčil, flétny a saxofon Jar. Šolc a bicí M. Vitoch), stavící nejen na vysoké profesionalitě, ale i na výrazné schopnosti odvázat se, kterou projevili (po přece jen poněkud akademičtějším poločase) ve zmiňovaných Hlaváčových kompozicích, ale i v Blue Monk Thelonia Monka, jehož dvanáctková struktura dala muzikantům dostatečný prostor pro umění improvizace. Poněkud snad vadilo chladné bezpohlavní prostředí sálu, vhodné pro nudně výchovné koncerty. Muzika Barock Jazz Quintetu by přece jen více slušela menšímu klubu, s něčím tvrdším po ruce... Pavel Straka
– Dne 29. června skončila výstava fotografií Josefa Sudka Severní krajina (1957 – 1962). Výběr z nepublikované knihy fotografií Mostu a okolí s popiskami Dalibora Kozla přilákal na vernisáž několik desítek návštěvníků. Černobílé podlouhlé snímky, jimž Sudek sám říkal s humorem „jitrnice“, opakovaně překvapily schopností umělecké výpovědi. Výstavu připravil Antonín Dufek ve spolupráci s Janou Teplou, vystavené fotografie pocházely z majetku Moravské galerie Brno. Realizaci výstavy finančně podpořilo město Louny. Kompletní soubor obsahuje 128 fotografií a byl poprvé vystaven v roce 1995 v mateřské Moravské galerii v Brně. Ta doufá, že kniha fotografií snad konečně nalezne svého vydavatele.
– V pondělí 9. června byla v Malé výstavní síni
hematologického oddělení lounské polikliniky zahájena výstava písmových obrazů
malíře a básníka Václava Vokolka (nar. 1947) z Turska. Umělec pochází
z rodiny, která sehrála v české kultuře 20. století významnou roli – jeho
strýc vlastnil až do nástupu komunistické moci významné pardubické nakladatelství
a otec Vladimír Vokolek patřil v 60. letech k předním osobnostem literárního
života na severu Čech. Václava Vokolka spojuje dlouholeté přátelství s básníkem
Emilem Julišem, který pracoval společně s jeho otcem v redakci časopisu Dialog.
Pro Louny sestavil kolekci čtyř obrazů jednotlivých slov z let 1994-1996 a
dvojici citátových maleb z poloviny let osmdesátých. Instalace výstavy probíhala
v autorově nepřítomnosti, protože v týchž dnech sám instaloval svou kovovou
písmovou plastiku na českém velvyslanectví v Londýně. Z. Sedláček
– Z měsíce června (+ konce května) jsme v RK (podivuhodný) Mandarin zaregistrovali pouze koncert oharskokláštereckého Nuceného výseku (30. 5.), který se se zvládnutou instrumentální jistotou pohybuje v moderních crossoverových až jazzrockových vodách a vystoupení poppodzemní kapely Fiction (13. 6.). Tento pohrobek Půlnoci čerpá z temných, ale všeobecně přijatelných teritorií, zahraje písničky od legendárních Velvet Underground a s nehvězdným nadhledem a nerockerskou image rozehřeje příznivě naladěné publikum. I když pro milovníky Plastic people je tahle poslední Hlavsova skupina příliš neinovátorská a snílkovsky zahleděná do 60. let. Přesto si troufám trvdit, že se na tomto koncertě téměř nikdo nenudil. Pavel Straka
– Přetištění slavného dopisu Lounským od Mistra Jana Husa v rubrice Názor na str. 3 je naším příspěvkem k 6. červenci 1997, kdy byl svátek Mistra Jana Husa. Hus nikdy v Lounech nebyl, ale o Lounských slyšel pouze samou chválu. Louny byly z počátku jednou z hlavních bašt husitství. A vydržely nejdéle. Jako kacířské město byly hned po bitvě na Bílé hoře vypáleny. Proto tím více uchvacuje list, jenž je jakoby dán do vínku slavné tradici města. Smutné je, že pokud jsme správně informováni, výtvarník Vladislav Mirvald byl jediným lounským občanem, který k soše Jana Husa na náměstí v Lounech položil ve zmíněný svátek kytičku...
– V cítolibském kostele se v neděli 22. června představilo Stamicovo kvarteto. Repertoárový rozptyl zahrnul klasicistní standard Mozartova Smyčcového kvartetu Cdur Disonantní (+ v přídavku kratičkého J. Haydna), „konzervativní modernu“ neoklacisistního Smyčcového kvartetu č. 7 Soliloguia Zd. Šestáka a v toto pozdní odpoledne nejinvenčnější a muzikálně nejrozmanitější Smyčcový kvartet As dur op. 105 Antonína Dvořáka. Pavel Straka
– Kniha Znak města Loun, jeho historie a vývoj byla oficiálně
uvedena na trh v úterý 24. června. Autogramiáda se konala v gotickém
sále domu Sokolů z Mor a pořádalo ji Okresní muzeum v Lounech. Autor
Stanislav Kasík podepsal řadě z téměř padesáti návštěvníků knihu, kterou
si na místě mohli zakoupit. Protože mnohdy téměř imbecilní informace v regionálním
tisku zamlžily okolnosti vzniku knihy prakticky dokonale, považujeme za vhodné
uvést alespoň to, že tisk této publikace byl díky úsilí něterých členů kulturní
komise při MÚ v Lounech proti původní kalkulaci o 15.000.- Kč levnější.
Prostředky na výrobu byly schváleny minulý rok a netýkají se letošního rozpočtu
KK. Knihu vydalo pro MÚ v Lounech nakladatelství a vydavatelství FABIO.
– Sasko-český hudební festival 1997 měl své pokračování (viz. REGIZ č. 4/97) 26. 6. v Barokním špitále. Řadu písní, počínaje pozdní anonymní gotikou a konče americkými spirituály zazpívalo drážďanské mužské sdružení Collegium Canticum. Nejlépe českým uším asi zněla tvorba historicky starší (vedle zmíněné gotiky několik lokálních drážďanských autorů renesančních i Bachovo Air a „přetavená“ předehra k Mozartově kouzelné flétně). Schubertova raná a Regerova pozdní romantika (společně s dalšími autory téhož zaměření v přídavku) se naopak mohla jevit jako „německy suchá“. Doslova strašná pak byla interpretace živých spirituálů s německým, až estrádním akcentem a křečovitostí. Pouze temnějším, pomalejším pasážím v těchto spirituálech bylo možné uvěřit v jejich vnitřní sílu. Pavel Straka
– Slavnostní otevření minigolfového areálu na rekonstruovaných historických hradbách (včetně dvou bašt) u Žatecké brány proběhlo 11. července v Lounech. Pozvané hosty přivítal za účasti starosty města Loun ing. Josef Klesal, ředitel společnosti Barokní špitál Louny. Příjemné prostředí doslova zve k aktivnímu odpočinku, pohodu umocňuje nádherný výhled na České středohoří. Při vstupu do areálu neplatíte vstupné, půjčovné za hůl a míček na 1 hodinu je 20 korun. Rovněž ceny občerstvení mnohé příjemně překvapí. Jedna ze dvou rekonstruovaných bašt bude poskytnuta jako expozice Okresnímu muzeu v Lounech, stálou expozici zde pravděpodobně bude mít i sbírka minerálů dr. Bořka Zasadila.
– Dne 27. června proběhla v Loutkovém divadle
premiéra zřejmě autorské hry Úvod, ztvárněné lounským ochotnickým souborem
Dy Lebedung. Upřímně řečeno jsem nepochopil, oč jde a co chtěli autoři
společně s interprety svým uměleckým projevem vůbec vyjádřit. Pokud jen pocity,
tak těch jsem měl skutečně dost – a nepříliš příjemných. Kolážovitý text si
troufám nazvat pseudointelektuální blbostí, pohybovou stránku zamořenou neustálým
padáním na zem a stereotypním kroucením se herců zase omšelou manýrou. Jistý
zoufalec celou dobu držel po téměř celé představení dvojici hořících svíček...
Snad šlo o nevydařený pokus avantgardního pojetí jakéhosi happeningu. Počítám
s tím, že budu napaden z nepochopení, nicméně mám pocit, že nepotřebuji něčemu
rozumět, aby se mi to líbilo či nelíbilo. Představení mělo však přece jen
jistý klad: trojici hudebníků Hluštík, Beneš, Bambušek (obzvláště Antonín
Hluštík jr. stál při kytarových sólech za poslech.
Pavel Straka
– Od 28. 6. až do 20. 7. byla na zámku v Pátku nad Ohří otevřena výstava nazvaná Dr. Emil Holub – lékař okouzlený Afrikou. Výstava připomínala život jednoho z předních českých cestovatelů, který jako hoch několik let na Pátku bydlel a je pravděpodobné, že i později zde několikrát pobýval. Společně s touto výstavou bylo na páteckém zámku vystaveno několik desítek pohlednic Pátku a okolních vesnic a také zde byla instalována výstavka o životě a díle dnes již zapomenutého českého historika Cyrila Antonína Straky (1868-1927), bývalého radonického kaplana. Výstavu doplnilo několik přednášek. První (28. 6.) se jmenovala shodně s výstavou: Dr. Emil Holub – lékař okouzlený Afrikou a přednesla ji PhDr. Marie Imbrová. Následovala beseda (4. 7.) s ředitelem Státního okresního archivu v Lounech PhDr. Bohumírem Roedlem, který mluvil o tom, co vše lze o Pátku nad Ohří ve fondech archivu nalézt. Poslední, nejnavštívenější přednáška (12. 7.) byla věnována již zmíněnému C. A. Strakovi, ale nejen jemu. Přednášející, Mgr. Jan Pařez ze Strahovské knihovny, vzpomněl také jiné významné osobnosti, jejichž život byl spjat s vesnicemi Pátek a Radonice. Osobnost Dr. Emila Holuba nebyla vzpomenuta jen na zmíněné výstavě, ale také na slavnostní mši, která byla sloužena k 150. výročí jeho narození. Doprovodnou akcí ke zmíněné výstavě byla soutěž hasičských sborů z okolních vesnic. Jaromír Tlustý, Pátek nad Ohří
– Blízká spolupráce Okresního archívu v Lounech a premonstrátského kláštera v Praze na Strahově se může zdát bizarní jen nezasvěceným. Klášterní knihovna je totiž vědeckým ústavem s civilními pracovníky a vynikajícími výsledky. Premonstráti mají k našemu kraji blízký vztah: patřívalo jim Pátecko, řídili žatecké gymnázium. Jelikož archivní a knihovní depozitáře jsou téměř bezedné, mohly si obě instituce vyměnit duplicitní historické publikace. Lounský arciív tak ve středu 30. července mj. získal prakticky nesehnatelné první dva svazky díla Codex diplomaticus, soupisu evidujícího všechny středověké listiny vydané v Čechách. -BR-
– Vernisáž výstavy Josefa Šimůnka s prostým názvem Objekty a grafika se konala 21. července od 17.00 hodin v malé výstavní síni hematologicko-transfuzního oddělení Nemocnice s poliklinikou v Lounech. O hodinu dříve byla ve stejných prostorách dernisáží ukončena výstava Václava Vokolka Písmové obrazy. Výstavy ukončila a zahájila MUDr. Miloslava Strašíková, závěrečné a uvodní slovo pronesl Zbyněk Sedláček. Výstava Josefa Šimůnka (na snímku) trvala do 5. září. -rvp-
– 5. srpna byla vernisáží v dolních ambitech kláštera Premonstrátů na Strahově zahájena společná výstava českých a zahraničních umělců Spiritus Vincit – Hledání ztraceného ducha v bezduchém čase, kterou zahájil ak. arch. Josef Dvorský. Mezi devíti výtvarníky byl zastoupen i Jan Mária Valt, výtvarník žijící a tvořící v Dolním Ročově. J. M. Valt (*1952) má za sebou již řadu nejen samostatných, ale i kolektivních tuzemských a zahraničních výstav. Jeho díla jsou zastoupena mj. také v USA, Mexiku, Velké Británii, Belgii, Francii, SRN, Rakousku, Holandsku, Irsku a v ČR. Portrét Jana M. Valta formou rozhovoru jsme přinesli v REGIZu č. 3. Účast na výstavě byla Janu Máriu Valtovi sponzorována lounskou reklamní agenturou Elén.
– Dne 6. srpna natáčela v Lounech Česká televize pod vedením režiséra Petra Zrna a dramaturga Jiřího Golda portrét o našem nakladatelství a antikvariátu FABIO (prvotním důvodem bylo vydávání časopisu REGIZ) a první část samostatného portrétu básníka Emila Juliše. Básník poprvé vystupoval před televizní kamerou, dosavadní nabídky bez výjimky odmítal. Převážná část Julišovy „zpovědi“ byla natáčena v lounském antikvariátu FABIO. Oba portréty budou odvysílány na ČT1 a ČT2 v pořadu Salon český.
– V sobotu 23. srpna večer se konal v lounské Stromovce pod záštitou starosty Emila Volkmanna benefiční koncert Louny pro Otrokovice. Zdarma zde hrály skupiny Eva & Kleinboys a Sax, bez nároků na odměnu se na akci podílel velký počet sponzorů a spolupracujících firem. Přítomen byl rovněž místostarosta města Otrokovic. Speciálních číslovaných vstupenek, které včetně plakátů pořadatelé uhradili ze svého, bylo bohužel prodáno jen 117 kusů. Minimální návštěvností se tak lounští ocitli v nehezkém světle ignorantství...
–
Jak jsme vás již informovali v minulém vydání REGIZu, natáčela Česká televize
v Lounech krátký portrét o lounském antikvariátu a nakladatelství FABIO,
časopisu REGIZ a básníku Emilu Julišovi. Odvysílala jej v pořadu
Salón český v úterý 27. 8. v 19.00 hodin na 2. programu a o
den později ve 12.00 jej reprízovala na 1. programu. Původně natočený téměř
hodinový filmový materiál zde byl sestříhán na deset minut s tím, že zbytek
bude pravděpodobně využit (s novými dotáčkami v Lounech, v Mostě a na vybraných
místech Českého středohoří) na samostatný portrét držitele Ceny Jaroslava
Seiferta a Ceny za literaturu za rok 1996 Emila Juliše.
–
Poslední srpnovou neděli od 15. hodin v chrámu sv. Jakuba v Cítolibech pořádala
Nadace K. B. Kopřivy benefiční koncert Vzhůru srdce (III) – Děti
hrají, zpívají a recitují. Dobrovolné vstupné (vybralo se přes pět tisíc
korun) bylo věnováno ve prospěch povodní zničené knihovny gymnázia v Otrokovicích.
Dětský sbor z Cítolib a Obory, připravovaný Luďkem Lůžkem, a řada malých a
mladých sólistů zde s chutí zpívala, hrála a recitovala za doprovodu Marie
Langerové-Šestákové, Milana Langera a Zdeňka Šestáka. Ze všech mladých umělců
bezesporu nejvíce oslnila posluchače sólovým zpěvem a hrou na housle neobyčejně
nadaná Šárka Langerová. Nadace K. B. Kopřivy připravuje několik dalších zajímavých
akcí. V říjnu 1997 to bude beseda se skladatelem PhDr. Zdeňkem Šestákem, v
dubnu 1998 beseda s klavírním virtuózem Mgr. Milanem Langerem a v červenci
1998 Koncert Musica Antiqua Cítolibensis v chrámu sv. Jakuba, který spolupořádá
Český rozhlas a přímým přenosem jej odvysílá stanice Vltava.
–
Na hematologicko-transfúzním oddělení Nemocnice s poliklinikou v Lounech se
v pondělí 8. září konala vernisáž akvarelů Jiřího Mrázka. Výtvarník
Jiří Mrázek se vernisáže účastnil společně s manželkou Deisi Mrázkovou, spisovatelkou,
která bude na tomtéž místě vystavovat v prosinci tohoto roku. Mrázek, který
patří k hlavním představitelům tzv. americké abstrakce (obrazy bez názvu,
biomorfní tvary) v Lounech vystavil deset akvarelů z let 1994/97 na téma Osové
souměrnosti. Mrázkův význam pro Louny 30. let je nezanedbatelný a spočívá
v účasti na aktivitách neformálního společenství současně s Václavem Boštíkem
a Janem Křížkem, rodákem z Dobroměřic. Je samozřejmě mj. zastoupen i ve sbírkách
lounské galerie Benedikta Rejta. Výstavní síň v lounské nemocnici je pod patronací
básníka E. Juliše, kurátorem je Z. Sedláček.
–
Den otevřených dveří uspořádal Státní okresní archiv v Lounech 13. září
při příležitosti celoevropského Dne památek. Těžištěm improvizované výstavky,
při jejíž realizaci pomohl lounský Dům kultury, byly – jak jinak v letošním
roce – písemnosti se vztahem k osobnosti Rudolfa II. Zhlédnout bylo možné
i dva latinské graduály z první a druhé poloviny 16. století, autografy významných
osobností, nejstarší listiny a další dokumenty. Otevřenými dveřmi prošlo 120
návštěvníků. Jenom závidět však mohou Louny Žatci, kde Regionální muzeum o
týden později stejnou akci tradičně koncipovalo mnohem velkoryseji. Několik
jinak nepřístupných objektů včetně zámku Stekník si prohlédlo přes tisíc návštěvníků.
-BOR-
Na fotografii L. Báby, poskytnuté SOkA v Lounech, ředitel Státního okresního
archivu dr. Bohumír Roedl provází návštěvníky
–
Dalšího ocenění se dostalo držiteli Ceny Jaroslava Seiferta a Státní
ceny za literaturu básníku Emilu Julišovi (*21. 10. 1920). V pátek
19. září večer převzal (v rámci Mosteckých slavností) ve velkém sále
mosteckého kulturního domu Repre Cenu města Mostu. Cena je morálním
oceněním občanům, kteří přispěli nebo přispívají k rozvoji města Mostu. O
jejím udělení rozhoduje městské zastupitelstvo, které tento rok projevilo
výjimečně jednotný souhlas při výběru kandidátů. Pocta byla básníku Julišovi
udělena za básnickou tvorbu, vztahující se k tragédii zániku starého Mostu,
za redakční činnost v bývalém nakladatelství Dialog a za občanskou statečnost
v letech 1968 až 1989. Ocenění z rukou starosty Mostu převzali rovněž Karel
Nonner (oceněn již podruhé za dlouholetou hereckou činnost na mostecké divadelní
scéně nejen v rolích komediálních, ale i v rolích vážného, dramatického charakteru)
a Vlastimil Novák (oceněn za vynikající výsledky, kterých dosahuje jako dramaturg
zdejšího divadla a za aktivity při vydávání kulturního měsíčního kalendáře
Deníku Mostecka a za aktivní přístup v řízení městského divadla v divadelní
sezoně 1996/1997. Velice pikantní bylo pozorovat rovněž pozvaného Richarda
Falbra. „Otec chudých“ se naprosto jistě pohyboval nejen v luxusní společnosti,
ale i kolem plně obložených švédských stolů. Krátce nato měl v televizi výhrady
k životní úrovni... -red-
–
Ve Stálém loutkovém divadle v Lounech zahrál 19. září Blues Band
Luboše Andršta. Výborný koncert postavený na interpretaci elektrického
blues v podobách „b.b.kingovských“, jazzovějších a nejvíce a nejšťastněji
bluesrockových, neřkuli se sklonem k ranému hardrocku. To, že fungovala oboustranná
komunikace mezi publikem a kapelou lze přičíst zejména na vrub frontmanovi
Ramblinu Rexovi, který s vrozeným citem pro styl dokázal vyhecovat Luboše
Andršta k pěkným improvizačním výkonům a opustit tak poněkud akademickou pozici,
ještě nedávno mu kritikou vyčítanou. Bezchybná rytmika jen podtrhovala příjemný
dojem. Slabým místem loutkového divadla se ukázala absence občerstvení; něco
k pití prostě k opravdovému blues patří. A tady se blues hrálo...
Foto a text Pavel Straka
–
Vernisáž obrazů Daniela „Dandy“ Novotného s názvem Příběhy těl
se konala v Okresním muzeu v Lounech 22. září. Smutná a šokující zpráva
přišla o několik dnů později. Mladý umělec (28) krátce po otevření výstavy,
kterého se zúčastnil společně se svou snoubenkou, tragicky zahynul při autonehodě.
–
V neděli 28. září v 15 hodin proběhla v kostele Českobratrské církve
evangelické v Lounech slavnost, bohoslužebné shromáždění, při němž byli
náměstkem synodního seniora ČCE Janem Čapkem ordinováni k službě Slova a svátosti
J. Tožičková z Mostu, ing. T. Pištora z Teplic a Marian Šusták, dosavadní
vikář v Lounech (v tomto čísle REGIZu najdete zajímavé povídání s M. Šustákem
o hudbě na str. 15), který byl současně slavnostně uveden do úřadu lounského
faráře. Význam slavnostní akce podrhla přítomnost tajemníka MěÚ v Lounech
ing. Jana Kernera a členů kulturní komise při MěÚ Louny Alexandry Sukové a
dr. Ivo Markvarta. A samozřejmě REGIZu...
–
Ve
čtvrtek 25. září byl hostem Barokního špitálu světově uznávaný
mim Carlos Martínez ze Španělska. Komorní pantomimické představení
Biblické obrázky bylo tři dny předtím uvedeno v Divadle Komedie v Praze v
rámci mezinárodního festivalu duchovního umění Svatováclavské slavnosti. Umělec,
který účinkuje na mnoha evropských i světových pódiích, je účastníkem mezinárodních
uměleckých seminářů, působí jako pedagog, je činný zároveň jako divadelní
herec a je autorem i několika příruček pantomimy, uplatnil všechny své kvality
i poslání pedagoga také v Lounech. Zatímco večer si zcela získal diváky skvělým
výkonem během představení v Barokním špitále, odpoledne uchvacoval nádhernou
spontánností při výuce tanečníků z Tanečního klubu a Taneční školy Luna. O
celou akci projevili tanečníci velice vstřícný a upřímný zájem, což se příjemně
projevilo nejen na atmosféře odpolední tvůrčí dílny Na Zastávce pod vedením
Carlose Martíneze, ale jejich pantomimické vstupy oživily i zmíněné večerní
představení.
Jana Klesalová / Foto: archiv Lenky Mráčkové
– Po letních prázdninách obnovil opět činnost rockový klub (podivuhodný)
Mandarin a během září se zde představily vesměs zavedené jistoty. Dne
5. 9. v základu punkový, ale dnes spíše bavící (se) Visací zámek
se sérií hitů a tutovek. O týden později, 12. 9., nejprve obměněná
lounská Epifanie (se zpěvačkou, na jejíž kvality nesázím ani 5 Kč),
po níž vystoupila hvězda Chinaski. Nevadí mi zaměření převážně na dívčí
část publika stejně jako ani trochu sexistické texty, ale nenápaditost a utahanost.
Dnes už se mi zdá, že Hudba Praha nebo Garáž jsou pro chlapce nedostižné vzory.
Oč příjemněji bylo 19. 9., kdy se v Mandarinu rozvířila taneční pohoda
a jižní vítr s kapelou Sto zvířat. Dechy, hezká zpěvačka, crazy texty
a image – co chtít víc? Tentokrát snad větší množství publika, které by vytvořilo
ještě výraznější atmosféru.
Pavel Straka
– Ve dnech 3. a 4. října se ve východočeském městě Holice konaly oslavy 150. výročí narození dr. Emila Holuba, afrického cestovatele, který je svým životem spojen s naším krajem (blíže REGIZ 3/97). Ministr zdravotnictví Jan Stráský a starosta města Holic zde odhalili pamětní desku Emila Holuba.
– 7. října byla vernisáží v Galerii Trigon v Plzni,
která věnuje soustavnou pozornost tvorbě lounských výtvarníků, zahájena výstava
Vladislava Mirvalda Obrazy. Výstavu uvedl majitel galerie Vladivoj
Havlíček, úvodní slovo přednesl Zbyněk Sedláček. Kromě řady osobností výtvarného
života v Plzni a hostů z Loun navštívil vernisáž také básník Emil Juliš. Plzeňská
expozice, která trvá do 8. listopadu, předvedla reprezentativní soubor tří
desítek vesměs dosud nezveřejněných Mirvaldových maleb od konce 80. let až
do přítomnosti. Zastoupeny byly téměř všechny cykly, kterými se v té době
zabýval – Rombergovy křivky, Undulační válce, Cylindrická moiré i Geometrická
zátiší a jako historický a výtvarný protipól závěsné a prostorové objekty
ze 60. let.
Z. B.
– V sobotu 13. 9. se v sále Na Zastávce konal
koncert jednoho z nejvýraznějších představitelů české alternativní scény –
kapely Už jsme doma. Podle mého názoru šlo o snad nejlepší rockové
vystoupení v Lounech za poslední dva roky. Nesrovnatelně kvalitní zvuk (v
aukusticky problematické Zastávce!), barevně vynalézavá hudba (vycházející
z tradic české alternativy 70. let, punku, českého folklóru, jazzrocku i –
zvláště v trojhlasém až čtyřhlasém zpěvu – polyfonní artificiální hudby a
také – byť v zkarikované rovině – z pokleslého popu), hrané velmi přesvědčivě
a energicky, přesto čisté a přehledné, básnické texty (odvíjející se ze zdrojů
patafyziky a dadaismu) leadra Miroslava Wanka – to vše vměstnáno do svébytného
tvaru se ukázalo jako komunikativní pro spřízněné publikum, které se neváhalo
ozvat, že se mu to líbí. Doslova však bylo kulturní fackou (obzvláště experimentální
veledlouhá kytarová sóla v skladbě Kuželína) pro ty, co si přišli zatančit
na zábavové Proč ne?, kteří hráli poté.
Pavel Straka
– Vernisáž výstavy fotografií Miroslava Kukly s názvem Jean Marais a Montmartre se konala 20. října v domě Sokolů z Mor. Zahájil ji přednosta Okresního úřadu Mgr. Josef Kopic a překladatel Jiří Žák, který zasvěceně pohovořil o setkání s Jeanem Maraisem, o jeho uměleckých dílech a duchovním potenciálu. Výstavu uspořádal Okresní úřad v Lounech společně s Okresním muzeem. Nejen pořadatelé byli očividně potěšeni vysokou účastí návštěvníků vernisáže.
– V pátek 17. 10. se od 18.30 rozezněl lounský chrám
sv. Mikuláše staletými gregoriánskými chorály v podání vokálního sdružení
Schola Gregoriana Pragensis, souboru, jenž se pod vedením Davida
Ebena věnuje této staré duchovní hudbě již deset let. I když můj pohled
na tuto hudbu jako estetickou záležitost je ahistorický, rozhodně to i z tohoto
hlediska nezajímavé nebylo. K potřebnému efektu dopomáhalo i pseudomnišské
vzezření zpěváků. Subjektivně pak přiznám, že mi druhá část programu s dílem
Petra Ebena Suita Liturgica (doplněná varhanní instrumentací Jana Kalfuse)
již tak výjimečně přesvědčivá nepřišla. Nic to však neubírá na respektu k
práci tohoto skladatele, jehož konzervativní hudební myšlení je možná v jistých
ohledech progresivnější, než by se mohlo v době postmoderny – mnohdy oprávněně
– zdát. K Schole Gregorianě Pregensis se podrobněji vrátíme v příštím číslě
REGIZu v rozhovoru s Davidem Ebenem a Stanislavem Předotou.
Pavel Straka